|
|
Specifické potřeby dítěte s diabetem mellitus 1. typu na 1.stupni vybraných základních škol
Zikmundová, Blanka ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce, která se nazývá Specifické potřeby dítěte s diabetem mellitus 1. typu na 1.stupni vybraných základních škol je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část se zabývá onemocněním diabetes mellitus, jeho definicí a klasifikací. Dále se již věnuji chronickému onemocnění diabetu mellitu 1. typu, stručné historii, základním pojmům spojených s onemocněním, epidemiologií, symptomatologií a dalším. Stěžejní částí jsou specifika související s dětským diabetem, která navazuje na praktickou část, jejichž hlavním cílem je zjistit specifické potřeby dětí s diabetem, které navštěvují první stupeň z vybraných základních škol. Ve výzkumném šetření byly použity informace z rozhovorů s rodiči dětí, s pedagogickými pracovníky a s dětmi s DM 1. typu, které měly za cíl zjistit spokojenost rodičů děti s přístupem školy, stanovit dosavadní znalosti pedagogů a jejich obavy při vzdělávání žáka s DM 1. typu a následně zjistit potřeby a spokojenost samotných dětí s diabetem, během školní docházky. Všechny odpovědi z rozhovorů potvrdili, potřebu individuálního přístupu k dětem s diabetem ze strany školy, tak aby se žák mohl plně věnovat školním povinnostem a zároveň mít podporu v péči o své onemocnění. Výzkumné šetření shledalo potíže při vzdělávání dětí s diabetem, kdy hlavním důvodem byl strach, obavy,...
|
|
|
Interakce dítě a pes aneb chlupatá pomoc dětem
ČECHOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se snaží ukázat canisterapii jako prospěšnou metodu sociální terapie za pomoci psa. V teoretické části se práce zaměřuje na děti se specifickými potřebami, charakteristiku daného postižení a zároveň vhodné interakce dítěte a psa. Jsou zde uvedeny činnosti přímo pro danou specifickou poruchu za přítomnosti a pomoci psa. Praktická část práce je zaměřena na rozhovory s canisterapeutickými pracovníky, během nichž byly zjišťovány informace o práci s dětmi se specifickými potřebami a psem, a na rozhovory s učitelkami mateřských škol ohledně vhodnosti a přínosu psa v mateřské škole. K doplnění výzkumného šetření byla použita anketa zjišťující informovanost veřejnosti o canisterapii. Závěr práce je tvořen aktivitami pro interakci dítěte se specifickými potřebami a psa.
|
|
|
Proměny pojetí dítěte v dětství
Petráková, Dana ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Obsahem diplomové práce je zamyšlení se nad otázkou, zda změny v edukačním systému vedou ke změnám v pohledu na dítě a dětství a nakonec i ke změnám samotného dítěte. Teoretická část je zaměřená na studium odborných, historických i současných dokumentů, týkajících se institucionální výchovy dětí. Praktická část zkoumá subjektivní názory rodičovské veřejnosti. Dále pak pomocí řízených rozhovorů učitelky s dětmi zjišťuje zájmy a pocity dnešních dětí v mateřské škole. V závěru, na základě získaných poznatků v teoretické části, určit prvky a události, které pravděpodobně ovlivnily změny v názoru na dítě a přístup k němu. Analýzou získaných informací z praktické části, porovnáním subjektivních názorů rodičů i dětí a vyvozením závěrů z těchto poznatků odpovědět na otázku, zda se dnešní generace dětí liší od generace svých rodičů a prarodičů.
|
|
| |
|
|
Specifické potřeby osob s poruchou autistického spektra na vysoké škole
ROSOVÁ, Tereza
Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké specifické potřeby mají osoby s poruchou autistického spektra na vysoké škole, a jaká podpůrná opatření se na školách realizují. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se věnuji teoretickým východiskům pro zadané téma. Popisuji tedy poruchy autistického spektra, jejich příčiny a projevy. Dále se zabývám obecně terciárním vzděláváním. V poslední části teoretické práce popisuji vysokoškolské vzdělávání osob s poruchami autistického spektra. Empirická část vymezuje výzkumný problém, výzkumné cíle a výzkumný soubor. Byl zde použit výzkumný design případové studie. Při sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření bylo vedeno se dvěma informantkami, které mi detailně popsaly své vysokoškolské studium. Dále jsem analyzovala dokumenty, které mi byly poskytnuty od informantek a realizovala rozhovory se spolužáky informantek. Na základě případových studií jsme se dozvěděli, jak probíhalo vysokoškolské studium informantek, s jakými problémy se setkávaly, jaké vztahy byly ve třídách se spolužáky a vyučujícími, jaké specifické potřeby měly a jaká podpůrná opatření byla realizována.
|
|
|
Proměny pojetí dítěte v dětství
Petráková, Dana ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Obsahem diplomové práce je zamyšlení se nad otázkou, zda změny v edukačním systému vedou ke změnám v pohledu na dítě a dětství a nakonec i ke změnám samotného dítěte. Teoretická část je zaměřená na studium odborných, historických i současných dokumentů, týkajících se institucionální výchovy dětí. Praktická část zkoumá subjektivní názory rodičovské veřejnosti. Dále pak pomocí řízených rozhovorů učitelky s dětmi zjišťuje zájmy a pocity dnešních dětí v mateřské škole. V závěru, na základě získaných poznatků v teoretické části, určit prvky a události, které pravděpodobně ovlivnily změny v názoru na dítě a přístup k němu. Analýzou získaných informací z praktické části, porovnáním subjektivních názorů rodičů i dětí a vyvozením závěrů z těchto poznatků odpovědět na otázku, zda se dnešní generace dětí liší od generace svých rodičů a prarodičů.
|
|
|
Handicap jako stigma, aneb přístup sestry ke znevýhodněnému jedinci
NEUGEBAUER, Jan
Cílem výzkumu bylo zjistit přítomnost předsudků o pacientech se znevýhodněním, zmapovat povědomí ošetřovatelského personálu o problematice stigmatizace, identifikace specifických potřeb znevýhodněných pacientů / klientů a jejich následné promítnutí do ošetřovatelské péče. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů znevýhodnění, stigma, stigmatizace, vývoji ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta, specifikaci ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta a významu rodinných příslušníků v péčí o znevýhodněného pacienta. V empirické části bylo provedeno šetření kvalitativní formou za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením vlastního výzkumného šetření byl proveden předvýzkum, ve kterém bylo zjišťováno, zda otázky pro připravovaný rozhovor jsou srozumitelné a odpovědi komunikačních partnerů dostatečně relevantní. Předvýzkumu se účastnilo 10 všeobecných sester. Na základě jejich připomínek byl seznam otázek k šetření aktualizován a přepracován do přesnější podoby Samotného výzkumu se účastnilo 13 komunikačních partnerů z řad všeobecných sester působících převážně v nemocničním zařízení. Výběr komunikačních partnerů byl záměrný a jediným kritériem pro zařazení do výzkumu bylo poskytování péče znevýhodněným pacientům. Rozhovory nahrávané na diktafon byly doslovně přepsány v programu Microsoft Word. Jednotlivé odpovědi byly opakovaně pročítány a následně v textu vyznačovány úryvky vztahující se k jednotlivým cílům. Veškeré výpovědi byly seřazeny do skupin dle komunikačních partnerů. Po realizaci vlastních rozhovorů byla provedena transkripce, redukce dat a analýza do jednotlivých kategorií a podkategorií. V některých případech byla zjištěna podobnost u podkategorií, a tak došlo jejich spojení a následnému označení nadřazenějším pojmem. Povědomí komunikačních partnerů o stigmatizaci je nepřesné a přítomnost předsudků u ošetřovatelského personálu je především ze stran mentálního a sociálního znevýhodnění. Nežádoucími faktory, které na sestru působí, jsou především špatná komunikace, špatná monitorace specifických potřeb, omezené či negativní předešlé zkušenosti nebo strach z možnosti nákazy infekční chorobou vyskytující se u daných pacientů/klientů se znevýhodněním. Komunikační partneři uvádí zvýšenou míru stresu při poskytování ošetřovatelské péče zmíněným pacientům. Domníváme se, že pochopení dané problematiky může vést ke zlepšení monitorace specifických potřeb, vyhnutí se komplikacím či zlepšení a zefektivnění ošetřovatelské péče o pacienty / klienty se znevýhodněním.
|
|
|
Specifické potřeby dětí v pěstounské rodině jako následek raného traumatu
Knápková, Gabriela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce pojednává o specifických potřebách raně traumatizovaných dětí žijících v pěstounské rodině. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. V úvodní kapitole seznamuje čtenáře s pěstounskou péčí v kontextu českého systému péče o ohrožené děti. V druhé kapitole se zabývá psychickým vývojem v raném dětství. Třetí kapitola je věnována ranému traumatu a jeho příčinám. Následky raného traumatu a z toho vyplývající specifické potřeby těchto dětí jsou předmětem čtvrté kapitoly. Pátá kapitola se věnuje možnostem práce s raně traumatizovanými dětmi v pěstounské rodině. Praktická část diplomové práce se skládá ze tří částí. První z nich obsahuje výzkum realizovaný mezi pěstouny. Výzkum je zaměřen na specifické potřeby dětí v pěstounských rodinách a potřebu podpory pro pěstounské rodiny. Druhá část přináší výzkumné šetření mezi neziskovými organizacemi, které se zabývají přímou podporou náhradních rodin. Šetření zkoumá zkušenosti organizací s problematikou raného traumatu u dětí v pěstounské péči. Třetí část představuje příklad programu konkrétní české organizace, který se zaměřuje na podporu náhradní rodiny při přechodu dítěte z ústavu do rodinného prostředí.
|
|
| |
|
|
Dítě mladší 3 let v mateřské škole
Ryšavá, Jitka ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
RYŠAVÁ, J. Dítě mladší 3 let v mateřské škole. Praha 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra primární pedagogiky. Vedoucí práce E. Opravilová. Práce sledovala specifiku výchovně vzdělávací práce mezi 2-3 rokem věku dítěte v prostředí běžné mateřské školy. Teoretická část se opírá o vývojově psychologickou charakteristiku tohoto období. Sledovala vliv rané interakce matka - dítě, vliv rodinného prostředí a vliv dalších faktorů na separaci dítěte od matky a následnou adaptaci a socializaci v prostředí mateřské školy. Výzkumné šetření zahrnuje případové studie 6 vybraných dvouletých dětí (pozice dítěte), 24 rodičů vybrané MŠ (pozice rodičů) a 51 mateřských škol (pozice učitelky). Výzkum sledoval vliv specifických klíčových faktorů, ovlivňujících průběh adaptace a socializace dítěte mladšího 3 let v prostředí mateřské školy, včetně předpokládaného klíčového vlivu chronologického věku dítěte. Dále sledoval a vymezil podmínky mateřských škol v oblasti legislativní, personální a organizační, při jejichž splnění je možné považovat edukaci dítěte mladšího 3 let v prostředí mateřské školy za vhodnou. Závěr práce obsahuje doporučení týkající se stimulace vývoje dítěte mladšího 3 let jak v prostředí rodinném, tak v prostředí mateřské školy, včetně vlastního návrhu...
|
host ::
RSS.